Typy prací v oblasti informačních technologií

Sára Vernerová

9/7/2021

Dnes bychom jen stěží hledali někoho, komu by byl pojem IT naprosto cizí. IT, zkratka pro informační technologie, je ale neuvěřitelně rozsáhlá oblast nabízející širokou škálu zaměření, a tedy i možností pracovního uplatnění. Nicméně běžná populace pracovníka v IT označí jako „ajťáka“, tedy kouzelníka na vše ohledně počítačů. A tak jsou velmi často překvapeni, když daný kolega nebo kamarád nepomůže s opravou jejich magického přístroje. Protože zkrátka dost možná dělá něco diametrálně jiného, byť se stále bavíme i oblasti informačních technologií. Možných oblastí působnosti je hodně, tedy pokud bych měla všechny vyjmenovat, málokdo by dočetl článek až do konce. Ale nabízím stručný přehled, který pomůže jak člověku, co hledá svůj vlastní IT směr, tak případnému zaměstnavateli, aby našel toho správného člověka.

Kdo sledoval poměrně populární seriál IT crowd, nebude potřebovat mnoho vysvětlování. Technická podpora, které se v některých firmách říká také help-desk, operations, IT support nebo Problem Manager, je prvním kontaktním bodem ať už zaměstnanců firmy či zákazníků při technických potížích. Technická podpora se tak může zabývat jak hardwarem, tak softwarem, a to většinou na úrovni expertního uživatele. Typicky není potřeba mít speciální školení, titul či certifikaci. Potřebuješ buď znalost daných přístrojů, které se používají ve firmě či které mají zákazníci, či znáš firemní aplikaci jako svoje boty. Zásadní jsou zde ale komunikační dovednosti, trpělivost a odolnost vůči vyloženě netechnickým typům jednotlivých uživatelů :)

Pojmy, které se zaměňují, ale opravdu neznamenají plně to stejné. Začneme u programátora. Jedná se o člověka, který ovládá alespoň jeden programovací jazyk, píše kód, umí najít chyby a následně je i opravit. Oplývá matematickým myšlením, měl by rozumět algoritmům a zpravidla se zabývá pouze určitou částí projektů. Jeho práce je jasně definovaná a prostor pro vlastní invenci a kreativitu je minimální. Zkrátka jeho úkolem je, aby se po stisknutí tlačítka stala požadovaná akce. Zatímco vývojář pracuje na daném projektu od začátku. Sbírá pokyny od zákazníka, veškeré informace si zapisuje a dává vlastní návrhy a doporučení. Na projekt by se měl dívat z pohledu klienta tak, aby mu nabídl co nejlepší řešení. Často umí sám programovat a má minimálně základy designu. A abych v tom udělala ještě větší jasno, zkusím to popsat takto. Vývoj softwaru se skládá z několika fází – analýza, návrh, implementace/programování, testování. Programátor implementuje/programuje, vývojář participuje na každé části.

Práce od těchto specialistů je ta, co je vidět. Jedná se o technika, který dává život uživatelskému rozhraní, ať už se jedná o webovou prezentaci nebo jednoduchou aplikaci. Jeho doménou je frontend, a to především CSS, HTML a související technologie. Měl by mít přesah do UX/UI – tedy rozložení stránky z pohledu optimální uživatelské cesty a designu, a hodí se mu znát alespoň mírně správu serverů. Programátor vymýšlí konstrukce, algoritmy a principy, kodér skládá funkční objekty. Někdy nad nimi programátoři tak trochu ohrnují nos, nicméně bez nich by ty internety zkrátka nebyly.

Tak, jak je potřeba jít někdy v rámci IT specializace do hloubky, systémový analytik potřebuje spíše horizontální rozhled. Jedná se v podstatě o multitaskera informačních technologií. Měl by mít určitou znalost HW, SW a sítí. A především vědět, jak spolu fungují dohromady. Jejich prací je pochopit, jak společnost funguje z pohledu IT, a na základě toho provádět analýzy a návrhy možného zlepšení stávajícího stavu. Musí být schopni rychlé a efektivní analýzy, kterou je potřeba umět komunikovat na obě strany (tedy technicky i businessově), a zároveň je potřeba mít dobrou úroveň vyjednávacích dovedností. Proč? Protože musíte být schopni přesvědčit obě strany, že vaše řešení dává smysl a je správné.

Tahle oblast je v plném rozkvětu, odborníků je skutečně málo a příležitost je tak obrovská. Jejich hlavním úkolem je chránit organizaci či software před digitálními útoky zvenčí. Jejich práce je tak nejen hands-on, ale také analytická. Musí umět analyzovat stávající stav a určit, odkud může potenciálně přijít nebezpečí. Ale zároveň mají na starosti bezpečnostní aplikace, pravidelné skenování abnormalit, průběžný upgrade stávajících systémů a neustálou kontrolu nad chováním uživatelů. Tato práce přímo vyžaduje schopnost umění řešení problémů, crisis management a efektivní komunikaci jak v rámci týmu, tak směrem nahoru. Odolnost vůči stresu se také hodí. Zároveň tady už si s pouhým zapálením pro věc nevystačíte. V drtivé většině případů firmy vyžadují vysokoškolské vzdělání či alespoň certifikaci.

Síťoví inženýři toho mají hodně, co se týče povinností – mají na starosti nastavení, správu a údržbu a modernizaci místních a rozsáhlých sítí pro organizaci. V závislosti na popisu práce mohou být také zodpovědní za zabezpečení, data, úložiště a obnovu po havárii, která mohla způsobit ztrátu dat. Vzhledem k rozsahu potřebných znalostí a velké odpovědnosti (data jsou takové moderní platidlo) je pro efektivní výkon této práce obvykle rovněž zapotřebí diplom, certifikace či případně opravdu rozsáhlá prokazatelná praxe, ale rovněž dovednosti jako plánování, analýza a řešení problémů jsou přínosem pro ty, kteří se chtějí touží po této profesní dráze.

Někde mezi businessem a technologickým světem se nacházejí IT projektoví manažeři. V drtivé většině případů neumí žádný programovací jazyk, ale musí být schopni sbírat požadavky zákazníků a ty překládat do řeči programátorů. Zároveň mají na starosti kompletní projektovou agendu – plánování kapacit a financí, příprava projektového plánu a pravidelná komunikace jak směrem ke stakeholderům, tak zpátky k technické části projektu. Dalšími povinnostmi jsou mitigace rizika a koordinace priorit. Odolnost vůči stresu a silné komunikační dovednosti jsou základní předpokladem pro výkon této práce.

Takže jakým směrem se vydat? To neporadím, ale minimálně z dnešního článku víme, že Network Engineer nespraví větrák na počítači, stejně tak kodér nemusí být ta správná osoba na zprovoznění serveru.