The art of technology

Blog

Back

Z manažerky testerem

Management
Z manažerky testerem

Možná si myslíte, že IT obor není vhodný pro každého. Natož pro někoho v pozdějším věku, kdo už kariéru vybudovanou má, a to v úplně jiné oblasti profesního působení. Naštěstí je opak pravdou a vy můžete, cokoli se vám zamane. Dopředu ale říkám jedno – pokud chcete v IT začít jen kvůli penězům, nedělejte to. Jasně, peníze se v IT dají vydělat velmi dobře, to už dnes ví téměř každý. Pohánět by vás ale měla touha po něčem jiném. V práci trávíme velkou část našeho života, proto je dobré vybírat, či měnit, své zaměření srdcem. Dělat to, v čem se chcete kontinuálně zlepšovat, a co vás učiní šťastnými lidmi. Nebo alespoň šťastnějšími. I když to často vyžaduje jisté oběti. Teď už ale zpátky k tématu.

Ačkoli mám zdravotnické vzdělání (koho by při pohovoru napadlo, že před ním sedí porodní asistentka), většinu svého pracovního života jsem se pohybovala v zákaznické servisu. Prošla jsem společnostmi jako Eurotel, O2, Alza nebo Vemex energie. Vedla jsem call centra, oddělení customer care, prodejní týmy, oddělení back officu, tréninku, ale také vymáhání pohledávek nebo náboru. Skoro 15 let jsem budovala svou manažerskou kariéru. A dávalo mi to smysl. Vždy mě bavilo lidi vést, motivovat je a dále rozvíjet, proto mě manažerská pozice naplňovala. S blížící se čtyřicítkou jsem ale najednou měla pocit, že jsem na vytoužený kopec vylezla. Po chvíli rozhlížení se jsem už akorát přešlapovala na místě. Přisuzovala jsem to krizi středního věku. I přestože jsem svou práci do té doby milovala, najednou zmizelo veškeré pracovní štěstí. Věřte mi, snažila jsem se to přečkat, neměla jsem absolutně tušení, kudy se po tak dlouhé době ubrat. Až přišel můj bratr s nabídkou, která mi od základů změnila život.

Pro upřesnění, můj bratr Aleš je vývojář a tento obor je pro něj skutečnou vášní. Začal mnohem dříve, než to bylo trendy. Aleš právě pracoval na startupu v oblasti strojírenství a potřeboval manuálního testera. Svou manažerskou pozici jsem tak poměrně rychle hodila za hlavu a šla jsem s ním do toho. Přišla jsem o služební auto, velmi zajímavou mzdu, benefity a určitou míru jistoty. Určitou míru říkám proto, že ve skutečnosti nic jako jistota neexistuje, jedná se o iluzi, které se často zbytečně úzkostně držíme. Ale o tom někdy příště. Mí známí mě považovali za blázna. Proč jsem tak tvrdě vybudovanou kariéru pohřbila? Bylo to náročné, nebudu vám nic nalhávat. Ale já byla opět šťastná a získávala jsem nové znalosti. A že můj bankovní účet trochu strádal, mi najednou tak podstatné nepřipadalo.

Měla jsem výhodu, že mě Aleš učil. Je naštěstí velmi trpělivý a dokáže vše vysvětlit i úplnému laikovi. I přesto jsem ale měla často zamotanou hlavu a občas brečela zoufalstvím, protože jsem si připadala jako největší hlupák na světě. Spousta věcí mi vůbec nedávala smysl, pletly se mi pojmy s dojmy, ale i tak dnes mohu říct, že jsem svého rozhodnutí nikdy nelitovala. Nevzdala jsem to, protože bych to považovala za prohru a zklamání ze sebe samé. Udělala jsem si kurz HTML a z mého prvního “HELLO WORLD“ jsem měla neuvěřitelnou radost. Pro kovaného vývojáře možná trochu úsměvné, já vím, ale pro mě to bylo jako uběhnutí maratonu.

Díky Czechitas jsem absolvovala i školení pro testery a manuální testing mě začal neuvěřitelně bavit. Do dnešních dní si nesu menší nemoc z povolání – podvědomě testuji všechny stránky a mám chuť hlásit nalezené chyby a nedostatky. Nakonec jsem zvládla psát i automatické testy. Ano, jsem na sebe pyšná, nebudu přespříliš skromná. Na samotném startupu jsme s Alešem spolupracovali necelý rok. Mezitím ale bratr přišel s dalším šíleným nápadem. Založíme firmu! A pokud vás zajímá, jak nám tohle celé vlastně funguje – konkrétně jaké to je založit a řídit firmu, rodinně spolupracovat, vést a motivovat „ajťáky“ – těšte se na další článek!